Fotografie rekultivovaných území

Autodrom Most

rok 1999rok 2004rok 2008

 

Barbora

rok 2007rok 2008rok 2011

 

Benedikt

rok 2004rok 2008rok 2011

 

Důl Bílina

rok 2009rok 2010

 

Hipodrom Most

rok 2008rok 2009rok 2011

 

Hněvín

rok 2007rok 2007rok 2008rok 2009

 

Hornické muzeum

rok 2012rok 2012

 

Jezeří

rok 1890rok 2008

 

Matylda

rok 2003rok 2012rok 2012rok 2012rok 2012

 

Jezero Most

rok 2010rok 2012rok 2012

 

Klášter Osek

rok 2006rok 2006

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

rok 1975rok 2011rok 2011

 

Liptická vyhlídka

rok 2011rok 2011

 

Jezero Milada

rok 2009

 

Rozhledna Strupčice

rok 2012rok 2012

 

Uhelné SAFARI

rok 2009rok 2010rok 2011


Autor fotografií:  Ing.Stanislav Štýs,DrSc

 

Rekultivace není jen legislativní povinností, ale rovněž morálním závazkem pro příští generace a příspěvkem k trvale udržitelnému rozvoji. Je procesem obnovy krajiny zasažené těžbou, příp. jinou lidskou činností. Směřuje k obnovení přirozené rovnováhy krajiny. Zahrnuje nejen práce technického rázu (terénní úpravy, stabilizační opatření, hydrotechnická opatření apod.), ale také biologického charakteru (zemědělské využití, lesní výsadba, pěstební péče apod.). Souběžně s tím probíhá revitalizace krajiny, jinými slovy jde o takovou konečnou úpravu devastovaného území, která zajistí vytvoření estetického krajinného fenoménu, obnovení přirozených funkcí ekosystému a zároveň umožní plné využití území v souladu s územním plánem [Dejmal, 2007].
 
K rozvoji rekultivace v severozápadních Čechách významně přispěl Ing. Stanislav Štýs, DrSc., někdejší pracovník SHD (Severočeských hnědouhelných dolů) v Mostě, který jako první zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na jejich uskutečnění. Je autorem více než 300 publikací, spolupracuje s vysokými školami u nás i v zahraničí a fotí proměny míst, kde se dříve těžilo a dnes se tam například pěstuje víno, či již několik let stojí obytné domy. Výrazně se podílel na vzniku české rekultivační školy široce zastoupené v obnově krajiny po těžbě uhlí ve střední Evropě. V počátcích se inspirovala v německém Porýní, ale postupem času se stala sama vzorem pro zahraniční uhelné revíry. Inspirovalo se především Polsko či Spolková republika Německo [Kašpar, 2001].
 
Jak se zásahy člověka měnila krajina zpět do své původní formy, začala se řešit vhodnost jednotlivých typů rekultivací. V současnosti se upřednostňuje lesní a vodní rekultivace. Poslední fází zapojení krajiny do funkčního stavu je resocializace.

 

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Rekultivovaná území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Rekultivovaná území » Fotogalerie » Fotografie rekultivovaných území

| | cesky deutsch english

 


             


© Insion 2019