Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů

 
Náklady na rekultivační práce v Podkrušnohoří na území dotřeném těžbou hnědého uhlí, vynaložené těžařskými společnostmi, dosáhly v posledních dvou desetiletích částky 10,8 miliardy Kč. Český báňský úřad vytvořil dokument, který jeho předseda Martin Štembera předložil vládě České republiky na zasedání konané 11. dubna 2016 s názvem „Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů“ (zde).
 
Předložený materiál dokládá, že počínaje rokem 1994 do konce roku 2014 investovaly důlní společnosti do rekultivace prostor těžby hnědého uhlí 10,811 miliardy Kč. V rezervách, které byly povinny ze zákona tvořit k 31. prosinci 2014, zbylo k tomuto datu 1,559 miliardy korun. Nejedná se nicméně o jediné finance. Na rekultivaci přispívá i stát ze svého rozpočtu (usnesení vlády č. 242/2002).
 
Zmíněný materiál pojednává o důlních společnostech (v podkrušnohorské části Ústeckého kraje) Severočeské doly (Doly nástup Tušimice, Lom Bílina), Severní energetická a.s. (Lom ČSA), Vršanská uhelná a.s. (Lom Vršany a Lom Šverma). Mimo to jsou zde uvedeny také údaje za lomy Sokolovské uhelné, a.s. v Karlovarském kraji.
 
Provozovatelé dolů naplňují odvody do fondu určeného na sanace a rekultivace stanovené zákonem o ochraně a využití nerostného bohatství – tzv. „horní zákon“ 44/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tyto finanční prostředky jsou od roku 2004 ukládány na zvláštní vázané účty. Čerpání finančních prostředků z rezervy na sanace a rekultivace upravuje ustanovení § 37a odst. zákona usnesení vlády č. 242/2002.

 

Rekultivace není jen legislativní povinností, ale rovněž morálním závazkem pro příští generace a příspěvkem k trvale udržitelnému rozvoji. Je procesem obnovy krajiny zasažené těžbou, příp. jinou lidskou činností. Směřuje k obnovení přirozené rovnováhy krajiny. Zahrnuje nejen práce technického rázu (terénní úpravy, stabilizační opatření, hydrotechnická opatření apod.), ale také biologického charakteru (zemědělské využití, lesní výsadba, pěstební péče apod.). Souběžně s tím probíhá revitalizace krajiny, jinými slovy jde o takovou konečnou úpravu devastovaného území, která zajistí vytvoření estetického krajinného fenoménu, obnovení přirozených funkcí ekosystému a zároveň umožní plné využití území v souladu s územním plánem [Dejmal, 2007].
 
K rozvoji rekultivace v severozápadních Čechách významně přispěl Ing. Stanislav Štýs, DrSc., někdejší pracovník SHD (Severočeských hnědouhelných dolů) v Mostě, který jako první zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na jejich uskutečnění. Je autorem více než 300 publikací, spolupracuje s vysokými školami u nás i v zahraničí a fotí proměny míst, kde se dříve těžilo a dnes se tam například pěstuje víno, či již několik let stojí obytné domy. Výrazně se podílel na vzniku české rekultivační školy široce zastoupené v obnově krajiny po těžbě uhlí ve střední Evropě. V počátcích se inspirovala v německém Porýní, ale postupem času se stala sama vzorem pro zahraniční uhelné revíry. Inspirovalo se především Polsko či Spolková republika Německo [Kašpar, 2001].
 
Jak se zásahy člověka měnila krajina zpět do své původní formy, začala se řešit vhodnost jednotlivých typů rekultivací. V současnosti se upřednostňuje lesní a vodní rekultivace. Poslední fází zapojení krajiny do funkčního stavu je resocializace.

 

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Rekultivovaná území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Rekultivovaná území » Pro školy a odbornou veřejnost » Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů

| | cesky deutsch english

 


             


© Insion 2019