Medailon - Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

 
* Narozen 22. října 1930 v Litvínově
 
* Na lesnické fakultě ČVUT Praha obhájil v roce 1954 první českou diplomovou práci s tematikou rekultivací
 
* V roce 1988 obhájil na VŠZ Brno doktorskou disertaci s tématem"Strategie a metody rekultivační tvorby území postižených povrchovou těžbou nerostných surovin"
 
Je zakladatelem světoznámé české školy rekultivací v Severních Čechách. Celý svůj rekultivačně aktivní život věnoval práci v Severočeském hnědouhelném revíru, kde prošel řadou pracovišť od rekultivačního vývojáře přes projekci, realizaci až po vedoucího manažera rekultivací pro celý revír na Generálním ředitelství SHD v Mostě. Od roku 1992 působí jako ekologicky orientovaný konzultant, soudní znalec a supervizor ekologických škod.
 
Celou dobu působí v řadě dobrovolných rekultivačně orientovaných funkcí. Byl místopředsedou České společnosti životního prostředí, vedoucím celostátní rekultivační odborné sekce. Je předsedou sekce životního prostředí Hospodářské a sociální rady Mostecka.
 
Externě se na rekultivačním rozvoji podílel i jako vysokoškolský učitel na několika školách v ČR, na Slovensku a v Číně. Působil na několika vysokých školách ve vědeckých radách a dodnes je aktivní jako vedoucí a oponent řady diplomových prací s rekultivační tematikou.
 
Těžebně rekultivační tematiku soustavně publikuje. Je autorem 370 odborných prací publikovaných v odborném tisku, několika knižních titulů a 150 různých studií s tematikou EIA/SEA , životní prostředí a rekultivace. Přes 50 let soustavně rekultivační tematiku také fotografuje. Je autorem výstavního souboru 230ti velkoplošných dokumentárních fotografií "PROMĚNY MĚSÍČNÍ KRAJINY V SRDCI EVROPY" který měl od roku 1996 35 samostatných výstav, a sice v ČR, Německu, Rakousku a v Holandsku. Splupůsobil při tvorbě deseti krátkých filmů s touto tematikou.
 
Je nositelem Ceny města Mostu, Ceny hejtmana Ústeckého kraje, Ceny ministra životního prostředí , Ceny ministra průmyslu a předsedy Báňského úřadu J.Agricoly za rozvoj rekultivací a hornictví. Je čestným členem německé vědeckotechnické společnosti Umwelttechnische Gesellschaft.
 
Jedním z celé řady příspěvků Ing. Stanislava Štýse, nepočítaje v mnoho set odborných textů a publikací, je mj. stať pojednávající o souvislosti globální změny klimatu a rekultivace území po ukončení důlní činnosti. Příspěvek byl napsán pro odborný časopis Minerální suroviny, ročník 2014, č. 3. V elektronické podobě je tento text čtenářům k dispozici zde.

 

Od 3. dubna do 28. června 2015 probíhala v prostorách Tereziánského křídla Starého královského paláce Pražského hradu výstava dokumentárních fotografií Stanislava Štýse pod názvem  „ZEMĚ ZNOVUZROZENÁ”

 

 

Rekultivace není jen legislativní povinností, ale rovněž morálním závazkem pro příští generace a příspěvkem k trvale udržitelnému rozvoji. Je procesem obnovy krajiny zasažené těžbou, příp. jinou lidskou činností. Směřuje k obnovení přirozené rovnováhy krajiny. Zahrnuje nejen práce technického rázu (terénní úpravy, stabilizační opatření, hydrotechnická opatření apod.), ale také biologického charakteru (zemědělské využití, lesní výsadba, pěstební péče apod.). Souběžně s tím probíhá revitalizace krajiny, jinými slovy jde o takovou konečnou úpravu devastovaného území, která zajistí vytvoření estetického krajinného fenoménu, obnovení přirozených funkcí ekosystému a zároveň umožní plné využití území v souladu s územním plánem [Dejmal, 2007].
 
K rozvoji rekultivace v severozápadních Čechách významně přispěl Ing. Stanislav Štýs, DrSc., někdejší pracovník SHD (Severočeských hnědouhelných dolů) v Mostě, který jako první zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na jejich uskutečnění. Je autorem více než 300 publikací, spolupracuje s vysokými školami u nás i v zahraničí a fotí proměny míst, kde se dříve těžilo a dnes se tam například pěstuje víno, či již několik let stojí obytné domy. Výrazně se podílel na vzniku české rekultivační školy široce zastoupené v obnově krajiny po těžbě uhlí ve střední Evropě. V počátcích se inspirovala v německém Porýní, ale postupem času se stala sama vzorem pro zahraniční uhelné revíry. Inspirovalo se především Polsko či Spolková republika Německo [Kašpar, 2001].
 
Jak se zásahy člověka měnila krajina zpět do své původní formy, začala se řešit vhodnost jednotlivých typů rekultivací. V současnosti se upřednostňuje lesní a vodní rekultivace. Poslední fází zapojení krajiny do funkčního stavu je resocializace.

 

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Rekultivovaná území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Rekultivovaná území » Pro školy a odbornou veřejnost » Medailon - Ing. Stanislav Štýs, DrSc.

| | cesky deutsch english

 


             


© Insion 2019