Členské země Evropské unie na základě Pařížské dohody O změně klimatu z roku 2015 vydaly cestou cíleného snižování emisí skleníkových plynů. Jednou z hlavních příčin nadměrného množství těchto emisí v atmosféře je spalování fosilních paliv. Záměr Evropské unie dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality neboli nulové uhlíkové stopy (množství vypuštěných emisí uhlíku nebude větší, než kolik je prostředí schopno zpracovat a nehromadit) do roku 2050 významným způsobem ovlivní energetický průmysl. Dekarbonizační snahy a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku již nyní vedou k ústupu těžby uhlí napříč Evropou. Ústecký kraj jako jeden ze tří dotčených regionů v České republice není výjimkou (dále jsou to Karlovarský a Moravskoslezský kraj). Postupná redukce provozu uhelných elektráren vychází nejen z evropské legislativy, ale je také v souladu se Státní energetickou koncepcí.
 
Ústecký kraj je nejvýraznějším uhelným regionem České republiky. V uplynulých letech si prošel výraznými změnami, které vyústily v řadu ne zrovna pozitivních jevů - společenských, hospodářských, a environmentálních.
 
      
 
 

Platforma pro uhelné regiony v transformaci

 
Průmysl hraje v kraji významnou roli - k nejvýznamnějším zaměstnavatelům patří Mostecká uhelná společnost a Severočeské doly. Průmyslová činnost měla a dosud má nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Ústecký kraj je svou nemálo poškozenou krajinou vnímán jako oblast s nejhorším životním prostředím v České republice a zaujímá přední příčky v měřených emisích.  
 
Myšlenka spravedlivé transformace vychází v případě Ústeckého kraje z procesu odklonu od těžby uhlí. Stěžejním předpokladem pro transformaci je sociálně ohleduplný proces, který se zasazuje o změkčení následků systematického vyřazování uhelných zdrojů. Jedním z principů spravedlivé transformace je přijetí spoluzodpovědnosti. Zapojování všech subjektů - od zaměstnanců, zaměstnavatelů, vědecké sféry, politiků, veřejnosti, municipalit, až po nevládní neziskový sektor - včetně jejich vyváženosti napomáhá k vytváření vhodných podmínek pro rozvoj regionu. Pro úspěšnou transformaci je také klíčová aktivní angažovanost veřejnosti.
 
V roce 2017 se vláda České republiky přijala usnesení o podpoře uhelných regionů tzv. Rámcovou strategií pro hospodářskou restrukturalizaci Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (zkráceně RE:START). Kromě strategického rámce se Restart řídí také Akčním plánem s konkrétními opatřeními, jehož aktualizaci každoročně předkládá vládě ke schválení. Podpořit strukturálně postižené regiony se podobně jako Restart snaží také Evropská unie. V roce 2017 byla Evropskou komisí zřízena Platforma pro uhelné regiony procházející přeměnou (tzv. Uhelná platforma), do které jsou zařazeny všechny tři (výše zmíněné) české uhelné regiony.

 

Významným aktérem, v souvislosti s budoucností uhelných regionů, je od léta 2019 působící Uhelná komise na úrovni České republiky, která funguje jako vládní poradní orgán a navrhuje, jakým způsobem v budoucnu nakládat se svými uhelnými zdroji. Komise je složena z 19 členů“, mezi které patří zástupci ministerstev, uhelných krajů, Poslanecké sněmovny, akademıcké sféry, českého báňského úřadu, nevládních neziskových organizací a zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
 
Strategické projekty navázané na program RE:START jsou zaměřeny na podporu dalšího rozvoje v území Ústeckého kraje v souvislosti s ekonomickou transformací strukturálně postiženého regionu. Regionální stálá konference a tripartita odsouhlasily klíčová témata strategického významu, které byly jako komplexní strategické projekty Ústeckého kraje představeny na jednáních v rámci Evropské komise v Bruselu.
 
Strategické projekty s významným dopadem na hospodářskou transformaci Ústeckého kraje:
  • Stabilizace a revitalizace vodních ploch a navazujícího území (s důrazem na jezera Most a Milada)
  • Zvýšení kvality zdravotnické péče v uhelném regionu
  • Kvalifikované lidské zdroje
  • Alternativní zdroje vytápění (ZEVO) – resp. alternativní zdroje energie
  • Testování autonomních systémů
  • Podpora montánního turismu
  • Regenerace areálu Východního nádraží Děčín – vzdělávací centrum a průmyslová zóna
 
Výčet strategických projektů v rámci Ústeckého kraje není konečný.
 
Při přípravě a realizaci strategických projektů bude probíhat také mezinárodní spolupráce, spočívající podle zaměření projektů ve výměně zkušeností s rekultivačními a revitalizačními projekty realizovanými na území po ukončené těžbě (Sanace a revitalizace území po těžbě -jezera Most a Milada), přechodu od uhelných elektráren na jiné energetické Zdroje (Alternativní zdroje vytápění) nebo formou společných výzkumných projektů (Testování autonomních systémů - přeshraniční spolupráce ČR - Sasko, např. UJEP Ústí nad Labem a Technische Universität Dresden)
 
K podpoře modernizace území kraje a Zvýšení kvality obyvatel byla zřízena také Komise pro Smart region Ústecký kraj při Radě Ústeckého kraje. V jejím rámci pracuje několik pracovních skupin:
  • IT architektura a data
  • Doprava
  • Sociální věci
  • Energetická efektivita
  • Pro města a obce
  • Věda a vzdělávání
 
V rámci řešeného tématu IT architektura a data vznikla, jako významná inovace, datová platforma nazvaná PORTABO (inspirace Portou Bohemicou). Zatím je připravena pro tři domény, pro energetiku, dopravu a povodňové hlásiče (bezpečnost – krizové řízení). Data do ní budou poskytovat obce, města a kraj. Z PORTABA budou vycházet analytické výstupy poskytované i nejmenším obcím, jež dodávají data a participují na nich.
 
PORTABO bude poskytovat servis úplně všem v kraji, kdo o něj budou mít zájem. Objektivní výstupy budou ve formě jednotlivých dat a analytických podkladů pro kohokoliv, kdo se jimi bude zabývat. PORTABO je otevřená i pro komerční subjekty. Datová platforma nabízí data s celokrajským dosahem, nejsou izolována na jednotlivá sídla. Ústecký kraj zvolil přístup, kdy je pořizovatelem PORTABA, ale není jejím provozovatelem. Její provoz bude v působnosti Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
 
Technologie jsou kompatibilní s technologiemi používanými hlavním městem Prahou. Nyní jsou již další kraje, kteří chtějí Ústecký kraj napodobit, do budoucna se rýsuje možnost propojení dat a vytvoření distribuované národní datové platformy.
 
      
 
 
 
 
Odklon od uhlí je nevyhnutelný. Při sestavování dlouhodobých plánů a strategii, které se týkají nakládání s uhlím a energetickým mixem, je zapotřebí dbát na soulad národních i regionálních dokumentů s klimatickými závazky, jako je například Rámcová úmluva OSN O změně klimatu, nebo Pařížská dohoda. Systémové změny ve prospěch ochrany klimatu a zastavení využívání fosilních paliv však musí reflektovat specifické potřeby uhelných regionů.
 
Stěžejní roli v rozvoji uhelných regionů hraje vhodně nastavená finanční podpora spolu se zajištěním dostatečné absorpční kapacity v dotčených krajích. Základem jsou jasně zvolená kritéria pro výběr projektů, které mohou být podpořeny z dotací. Uhelné regiony by měly mít příležitost investovat do perspektivních odvětví, jako je moderní energetika, cestovní ruch, nebo výzkum a vzdělávání, a definitivně se tak zbavit závislosti na uhlí.
 
      

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Rekultivovaná území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Rekultivovaná území » Platforma pro uhelné regiony v transformaci

| | cesky deutsch english

 


             


© Insion 2020