Pro školy a odbornou veřejnost

Na jedné straně industriální krajina a na straně druhé přírodní krásy s cennými chráněnými lokalitami i turisticky atraktivním územím. To je současný obraz Ústeckého kraje, který prochází zásadními změnami. Změnami v podobě rekultivací, které dávají narušené krajině její původní podobu, díky čemu se do kdysi postižených míst těžbou uhlí opět navrací život. To musíte vidět!
 
V území působí 2 těžařské společnosti Severočeské doly, a. s. a Czech Coal, a. s. Úkolem těchto společností je nejen zajistit pro celou Českou republiku dostatek paliva pro výrobu energie, ale také provádět rekultivace, zahlazovat v krajině stopy způsobené povrchovou těžbou a podporovat společenský a kulturní život v kraji. Díky jim je možné na vlastí kůži zažít, jaké je to být v centru dění, v centru dobývání uhlí, v povrchovém dole. Exkurze pro školy i pro veřejnost pořádají jak Severočeské doly a.s, tak Czech Coal.
 
Prostředí  Ústeckého kraje se proměňuje den ode dne.  V rámci rekultivací se vytvářejí nové ekosystémy, mění se využití krajiny. Fotografie z míst, které již rekultivací prošly nebo z míst, která jsou na poškozeném území, si můžete prohlédnou zde. Fotografie pořídil Ing.Stanislav Štýs,DrSc. místní odborník na rekultivace. V minulosti zde převládaly zemědělské rekultivace na velkých celcích, dnes převažují lesnické a zvyšuje se podíl rekultivací hydrických. Ústecký kraj bude v budoucnosti  krajem jezer, vodou zatopených lomů. Po roce 2035 budou mít jezera v Ústeckém kraji pětkrát více vody než Lipno.

 

 

Rekultivace není jen legislativní povinností, ale rovněž morálním závazkem pro příští generace a příspěvkem k trvale udržitelnému rozvoji. Je procesem obnovy krajiny zasažené těžbou, příp. jinou lidskou činností. Směřuje k obnovení přirozené rovnováhy krajiny. Zahrnuje nejen práce technického rázu (terénní úpravy, stabilizační opatření, hydrotechnická opatření apod.), ale také biologického charakteru (zemědělské využití, lesní výsadba, pěstební péče apod.). Souběžně s tím probíhá revitalizace krajiny, jinými slovy jde o takovou konečnou úpravu devastovaného území, která zajistí vytvoření estetického krajinného fenoménu, obnovení přirozených funkcí ekosystému a zároveň umožní plné využití území v souladu s územním plánem [Dejmal, 2007].
 
K rozvoji rekultivace v severozápadních Čechách významně přispěl Ing. Stanislav Štýs, DrSc., někdejší pracovník SHD (Severočeských hnědouhelných dolů) v Mostě, který jako první zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na jejich uskutečnění. Je autorem více než 300 publikací, spolupracuje s vysokými školami u nás i v zahraničí a fotí proměny míst, kde se dříve těžilo a dnes se tam například pěstuje víno, či již několik let stojí obytné domy. Výrazně se podílel na vzniku české rekultivační školy široce zastoupené v obnově krajiny po těžbě uhlí ve střední Evropě. V počátcích se inspirovala v německém Porýní, ale postupem času se stala sama vzorem pro zahraniční uhelné revíry. Inspirovalo se především Polsko či Spolková republika Německo [Kašpar, 2001].
 
Jak se zásahy člověka měnila krajina zpět do své původní formy, začala se řešit vhodnost jednotlivých typů rekultivací. V současnosti se upřednostňuje lesní a vodní rekultivace. Poslední fází zapojení krajiny do funkčního stavu je resocializace.

 

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Rekultivovaná území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Rekultivovaná území » Pro školy a odbornou veřejnost

| | cesky deutsch english

 


             


© Insion 2019