RADOVESICKÁ výsypka

 

. . . . . . . . . . .

Radovesická výsypka je se svou rozlohou cca 1 200 ha a průměrnou mocností 50 – 70 m největší výsypkou Mostecké pánve a jednou z největších v Evropě. Zakládání výsypkových zemin zde probíhalo od roku 1969 až do roku 2003. V bývalém Radovesickém údolí bylo vytvořeno mohutné výsypkové těleso stoupající z nadmořské výšky 250 m n. m. při kontaktu s výsypkou Jirásek na severozápadě a dosahující kót 420 m n. m. ve své východní části, kde plynule navazuje na masív Českého středohoří. Na rozsáhlé náhorní plošině byla nasypána ještě jedna etáž rozdělená prostorem, kudy kráčel zakladač na dvě vzájemně oddělené části – severní a jižní. Vznikl tak členitější terén se třemi plošinami rozdělenými svahy s různou expozicí ke světovým stranám. Rekultivační práce na Radovesické výsypce byly zahájeny v roce 1986, kdy byla zahájena první lesnická rekultivace o rozloze 30 ha. Rekultivační činnost probíhá v současné době prakticky na celé výsypce, na dílčích plochách byla rekultivace již ukončena a na zbývajících plochách bude ukončena do roku 2030. V severní i jižní polovině výsypky byly v roce 2000 vymezeny dvě plochy pro výzkum přirozené sukcese o výměře asi 54 ha, které byly v roce 2016 vyhlášeny jako významný krajinný prvek. Na tělese výsypky jsou od roku 2015 ve výstavbě nové silnice jako obnova komunikačního propojení Bíliny, Kostomlat, Razic a Štěpánova. 

 

 

Výsypky představují jeden z doprovodných jevů těžby nerostných surovin, v Ústeckém kraji tedy především těžby hnědého uhlí. V zájmu obyvatel pánevních okresů i těžebních podniků je jejich co nejrychlejší úprava a postupné začlenění takto nově vzniklé krajiny do ekosystému území. Jde o procesy, které by bez zásahu člověka trvaly minimálně desítky let, ovšem v případě nepříznivého složení hornin sypaných na výsypku by k nim patrně vůbec nedošlo. Proto nabývají rekultivační práce na výsypkách severočeské pánve stále většího významu. Povrchová těžba se, oproti hlubinné, vyznačuje vyšší roční těžbou, nižšími těžebními náklady, ale hlavně také devastací všech složek prostředí, ve kterém je provozována (Štýs, 1981). Negativními vlivy je zasaženo velké množství obyvatel. Nejvyšší koncentrace obyvatel je soustředěná kolem měst Teplice, Chomutov, Most a Ústí nad Labem (Vráblíková & Vráblík, 2002; Beránek, 2009; Vráblíková a kol. 2007), v jejichž blízkosti se vyskytují nebo vyskytovaly aktivní povrchové doly. Z těchto důvodů je rychlost a kvalita rekultivací ploch zasažených těžbou nerostných surovin významným faktorem krajinotvorby.

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Rekultivovaná území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Rekultivovaná území » Výsypky » okres Teplice » RADOVESICKÁ výsypka

| | cesky deutsch english

 


             


© Insion 2019