Rekultivace

 
 
Typy a proces rekultivace
 
Kdyby se výsypky, na nichž nezůstala žádná půda, nerekultivovaly, trvalo by tisíce let, než by se znovu vytvořila a než by na ní vyrostl listnatý les. Rekultivace je také dlouhodobým, ale jen několikaletým, procesem, který začíná úpravou povrchu, likvidací veškeré stávající vegetace, aby se mohlo pokračovat lesní výsadbou či převrstvením zeminami pro zemědělské účely.

V rámci rekultivace se vytvářejí nové ekosystémy, mění se využití krajiny. V minulosti převládaly zemědělské rekultivace na velkých celcích, dnes převažují lesnické rekultivace (tj. výsadba lesnických kultur) a zvyšuje se podíl rekultivací hydrických. Dále existuje kategorie rekultivací ostatních, mezi něž patří rekreační plochy, hřiště, stadiony, plochy pro podnikání, komunikace, manipulační plochy, letiště, zeleň, mokřady a další.[1]

Způsoby, jak zahladit na tváři krajiny stopy po těžbě uhlí, procházely historickým vývojem. Výsypky se ozeleňovaly, dnes už se cíleně vytvářejí celé ekosystémy, rekultivaci jednotlivých pozemků vystřídala revitalizace území širšího celku. Zkušebně byl Fakultou životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem na území dolu na Mostecku proveden i netradiční způsob obnovy území - řízená sukcese[2], který je svou podstatou přirozený a samovolný. Ačkoliv je finančně velmi úsporný, jak uvádí Vráblík[3], nemůže však být aplikován plošně.
 
 
Postup rekultivací
 
Již před otvírkou velkolomů se prozkoumávaly vrstvy hornin a zeminy. Ty, které byly vhodné pro rekultivace, se skrývaly samostatně pro pozdější využití. Dále se takové výsypky během jejich vzniku již vhodně tvarují s ohledem na stabilitu a předpokládanou formu rekultivace. Proces rekultivace tak není až následným po těžbě, ale je součástí způsobu těžby. Pro zajištění financí na rekultivaci doly vytvářejí povinnou finanční rezervu, což neplatilo za socialismu a v době, kdy byly doly státními podniky.

Proces rekultivace lze vnímat ve dvou fázích, je to příprava a realizace. Každá fáze se skládá z řady kroků, které jsou uvedeny dále v textu.

Mezi kroky realizace patří její samotné založení.  Poté, co je výsypka založena, začínají technické práce na rekultivaci (např. úprava svahů, meliorace, úprava vodního režimu, výstavba nových komunikací) a navazují biologické práce (tj. práce s lesními dřevinami, se zemědělskými plochami a práce na plochách určených k rekreaci). Celý proces je otázkou několika let, například smíšený les vyžaduje až dvanáctiletou péči a údržbu.

Základní způsoby rekultivace jsou tři - zemědělské, kdy je výsledkem nová zemědělská půda[4], dále nejčastější jsou lesnické rekultivace, jejichž cílem je lesní porost, a hydrologické rekultivace - vytváření lomových jezer (například Barbora u Teplic), mokřadů.  Více informací je uvedeno  dále v textu. Cílem rekultivace však není „jen„ les nebo jezero, ale nový fungující ekosystém, soustava živé a neživé složky[5].

 

. . . . . . . . . . . .

 

 

 


[1] Dělení dle Vráblíka Revitalizace území v Ústeckém kraji.
[2] Vlastní postup zahrnuje podporu spontánně vznikající vegetace, její dolaďování a posilování, zejména dosadbou původních druhů rostlin. Využívá se např. při ekologické obnově lokalit postižených hornickou činností z učebnice Krajinná ekologie dostupné z http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola5.html. K tématu také článek v příloze.
[3] Při klasické zemědělské rekultivaci činí náklad cca 900 tis. Kč na 1 ha. U řízené sukcese na lokalitě Pařidelský lalok představoval na 1 ha jednorázový náklad 22,5 tis. Kč, s tím že v dalších letech bude vynakládáno 7,0 tis. Kč na péči o plochu.
[4] Mezinárodním unikátem byly ovocné plantáže na výsypkách lomů Březno a Merkur ze sedmdesátých let minulého století, které již dnes nejsou udržovány. Obnova krajiny, str. 92.
[5] Příklady rekultivací - výsypka bývalého lomu Pokrok u Duchcova, kde vzniká část zámeckého parku, budovaná rekultivace Radovesická výsypka - největší vnější výsypka v České republice na Bílinsku 1200 hektarů, část louka, část vodní plochy, lesy v okolí Teplic, zemědělské rekultivace na Tušimicku. Obnova krajiny.

 

 

Rekultivace není jen legislativní povinností, ale rovněž morálním závazkem pro příští generace a příspěvkem k trvale udržitelnému rozvoji. Je procesem obnovy krajiny zasažené těžbou, příp. jinou lidskou činností. Směřuje k obnovení přirozené rovnováhy krajiny. Zahrnuje nejen práce technického rázu (terénní úpravy, stabilizační opatření, hydrotechnická opatření apod.), ale také biologického charakteru (zemědělské využití, lesní výsadba, pěstební péče apod.). Souběžně s tím probíhá revitalizace krajiny, jinými slovy jde o takovou konečnou úpravu devastovaného území, která zajistí vytvoření estetického krajinného fenoménu, obnovení přirozených funkcí ekosystému a zároveň umožní plné využití území v souladu s územním plánem [Dejmal, 2007].
 
K rozvoji rekultivace v severozápadních Čechách významně přispěl Ing. Stanislav Štýs, DrSc., někdejší pracovník SHD (Severočeských hnědouhelných dolů) v Mostě, který jako první zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na jejich uskutečnění. Je autorem více než 300 publikací, spolupracuje s vysokými školami u nás i v zahraničí a fotí proměny míst, kde se dříve těžilo a dnes se tam například pěstuje víno, či již několik let stojí obytné domy. Výrazně se podílel na vzniku české rekultivační školy široce zastoupené v obnově krajiny po těžbě uhlí ve střední Evropě. V počátcích se inspirovala v německém Porýní, ale postupem času se stala sama vzorem pro zahraniční uhelné revíry. Inspirovalo se především Polsko či Spolková republika Německo [Kašpar, 2001].
 
Jak se zásahy člověka měnila krajina zpět do své původní formy, začala se řešit vhodnost jednotlivých typů rekultivací. V současnosti se upřednostňuje lesní a vodní rekultivace. Poslední fází zapojení krajiny do funkčního stavu je resocializace.

 

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Rekultivovaná území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Rekultivovaná území » Pro školy a odbornou veřejnost » Rekultivace

| | cesky deutsch english

 


             


© Insion 2019