KOPISTSKÁ výsypka

 

11_vysypka_Kopisty_1953.jpg
11_vysypka_Kopisty_1964.jpg
11_vysypka_Kopisty_1975.jpg
11_vysypka_Kopisty_1987.jpg
11_vysypka_Kopisty_1998.jpg
11_vysypka_Kopisty_2000.jpg
11_vysypka_Kopisty_2005.jpg
11_vysypka_Kopisty_2008.jpg
11_vysypka_Kopisty_2011.jpg
11_vysypka_Kopisty_2013.jpg
11_vysypka_Kopisty_2015.jpg
. . . . . . . . . . .

Kopistská výsypka byla založena mezi tehdejšími obcemi Komořany a Souš jako vnější výsypka bývalého dolu Obránců míru. Její rekultivace probíhala v letech 1964 až 1983. Její rozloha je asi 340 hektarů.

 

 

 

 

Výsypky představují jeden z doprovodných jevů těžby nerostných surovin, v Ústeckém kraji tedy především těžby hnědého uhlí. V zájmu obyvatel pánevních okresů i těžebních podniků je jejich co nejrychlejší úprava a postupné začlenění takto nově vzniklé krajiny do ekosystému území. Jde o procesy, které by bez zásahu člověka trvaly minimálně desítky let, ovšem v případě nepříznivého složení hornin sypaných na výsypku by k nim patrně vůbec nedošlo. Proto nabývají rekultivační práce na výsypkách severočeské pánve stále většího významu. Povrchová těžba se, oproti hlubinné, vyznačuje vyšší roční těžbou, nižšími těžebními náklady, ale hlavně také devastací všech složek prostředí, ve kterém je provozována (Štýs, 1981). Negativními vlivy je zasaženo velké množství obyvatel. Nejvyšší koncentrace obyvatel je soustředěná kolem měst Teplice, Chomutov, Most a Ústí nad Labem (Vráblíková & Vráblík, 2002; Beránek, 2009; Vráblíková a kol. 2007), v jejichž blízkosti se vyskytují nebo vyskytovaly aktivní povrchové doly. Z těchto důvodů je rychlost a kvalita rekultivací ploch zasažených těžbou nerostných surovin významným faktorem krajinotvorby.

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Rekultivovaná území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Rekultivovaná území » Výsypky » okres Most » KOPISTSKÁ výsypka

| | cesky deutsch english