Členské země Evropské unie na základě Pařížské dohody O změně klimatu z roku 2015 vydaly cestou cíleného snižování emisí skleníkových plynů. Jednou z hlavních příčin nadměrného množství těchto emisí v atmosféře je spalování fosilních paliv. Záměr Evropské unie dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality neboli nulové uhlíkové stopy (množství vypuštěných emisí uhlíku nebude větší, než kolik je prostředí schopno zpracovat a nehromadit) do roku 2050 významným způsobem ovlivní energetický průmysl. Dekarbonizační snahy a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku již nyní vedou k ústupu těžby uhlí napříč Evropou. Ústecký kraj jako jeden ze tří dotčených regionů v České republice není výjimkou (dále jsou to Karlovarský a Moravskoslezský kraj). Postupná redukce provozu uhelných elektráren vychází nejen z evropské legislativy, ale je také v souladu se Státní energetickou koncepcí.
 
Ústecký kraj je nejvýraznějším uhelným regionem České republiky. V uplynulých letech si prošel výraznými změnami, které vyústily v řadu ne zrovna pozitivních jevů - společenských, hospodářských, a environmentálních.
 
      
 
 

Platforma pro uhelné regiony v transformaci

 
 
 
Průmysl hraje v kraji významnou roli - k nejvýznamnějším zaměstnavatelům patří Mostecká uhelná společnost a Severočeské doly. Průmyslová činnost měla a dosud má nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Ústecký kraj je svou nemálo poškozenou krajinou vnímán jako oblast s nejhorším životním prostředím v České republice a zaujímá přední příčky v měřených emisích.  
 
Myšlenka spravedlivé transformace vychází v případě Ústeckého kraje z procesu odklonu od těžby uhlí. Stěžejním předpokladem pro transformaci je sociálně ohleduplný proces, který se zasazuje o změkčení následků systematického vyřazování uhelných zdrojů. Jedním z principů spravedlivé transformace je přijetí spoluzodpovědnosti. Zapojování všech subjektů - od zaměstnanců, zaměstnavatelů, vědecké sféry, politiků, veřejnosti, municipalit, až po nevládní neziskový sektor - včetně jejich vyváženosti napomáhá k vytváření vhodných podmínek pro rozvoj regionu. Pro úspěšnou transformaci je také klíčová aktivní angažovanost veřejnosti.
 
V roce 2017 se vláda České republiky přijala usnesení o podpoře uhelných regionů tzv. Rámcovou strategií pro hospodářskou restrukturalizaci Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (zkráceně RE:START). Kromě strategického rámce se Restart řídí také Akčním plánem s konkrétními opatřeními, jehož aktualizaci každoročně předkládá vládě ke schválení. Podpořit strukturálně postižené regiony se podobně jako Restart snaží také Evropská unie. 
V roce 2017 byla Evropskou komisí zřízena Platforma pro uhelné regiony procházející přeměnou (tzv. Uhelná platforma), do které jsou zařazeny všechny tři (výše zmíněné) české uhelné regiony.
 
Počátkem října 2020 proběhla online formou čtvrtá konference pro Strategii restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. V jejím průběhu, zaznělo, že jedním z dalších nástrojů na podporu těchto regionů je i Fond spravedlivé transformace (FST). Cílem bylo společně projednat realizaci a aktualizaci Akčního plánu, který umožní strukturálně postiženým regionům pomoci využít finanční prostředky z národních a evropských zdrojů v dalším období. Též byl představen aktualizovaný Strategický rámec a diskuse se vedla i k novému evropskému nástroji Mechanismu spravedlivé transformace, zejména pak k připravovanému Fondu spravedlivé transformace (FST), více zde.
 
Významným aktérem, v souvislosti s budoucností uhelných regionů, je od léta 2019 působící Uhelná komise na úrovni České republiky, která funguje jako vládní poradní orgán a navrhuje, jakým způsobem v budoucnu nakládat se svými uhelnými zdroji. Komise je složena z 19 členů“, mezi které patří zástupci ministerstev, uhelných krajů, Poslanecké sněmovny, akademıcké sféry, českého báňského úřadu, nevládních neziskových organizací a zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
 
 
 
K podpoře modernizace území kraje a Zvýšení kvality obyvatel byla zřízena také Komise pro Smart region Ústecký kraj při Radě Ústeckého kraje. V jejím rámci pracuje několik pracovních skupin:
  • IT architektura a data
  • Doprava
  • Sociální věci
  • Energetická efektivita
  • Pro města a obce
  • Věda a vzdělávání
              

Smart-Region-UK-01-plus.jpg
Smart-Region-UK-02-plus.jpg
Smart-Region-UK-03-plus.jpg
Smart-Region-UK-04-plus.jpg
Smart-Region-UK-05-plus.jpg
Smart-Region-UK-06-plus.jpg
Smart-Region-UK-07-plus.jpg
Smart-Region-UK-08-plus.jpg
Smart-Region-UK-09-plus.jpg
Smart-Region-UK-10-plus.jpg
Smart-Region-UK-11-plus.jpg
Smart-Region-UK-12-plus.jpg
Smart-Region-UK-13-plus.jpg
Smart-Region-UK-14-plus.jpg
Smart-Region-UK-15-plus.jpg
. . . . . . . . . . . . . . .

 
Pro více informací zhlédněte např. video věnované Smart Region Fóru Ústeckého kraje pořádanému v dubnu 2019.
 
Chemické fórum Ústeckého kraje - CHEMICKÉ ASPEKTY VODÍKOVÉ EKONOMIKY 2020 proběhlo 22. října 2020 formou ONLINE přenosu (zde). Vedla k tomu snaha o nepřerušení kontinuity pořádaných fór, a to zejména v oblasti energetiky.

V rámci řešeného tématu IT architektura a data vznikla, jako významná inovace, datová platforma nazvaná PORTABO (inspirace Portou Bohemicou). Zatím je připravena pro tři domény, pro energetiku, dopravu a povodňové hlásiče (bezpečnost – krizové řízení). Data do ní budou poskytovat obce, města a kraj. Z PORTABA budou vycházet analytické výstupy poskytované i nejmenším obcím, jež dodávají data a participují na nich.
 
PORTABO bude poskytovat servis úplně všem v kraji, kdo o něj budou mít zájem. Objektivní výstupy budou ve formě jednotlivých dat a analytických podkladů pro kohokoliv, kdo se jimi bude zabývat. PORTABO je otevřená i pro komerční subjekty. Datová platforma nabízí data s celokrajským dosahem, nejsou izolována na jednotlivá sídla. Ústecký kraj zvolil přístup, kdy je pořizovatelem PORTABA, ale není jejím provozovatelem. Analýza dat a provoz datové platformy bude v působnosti Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). První data má systém poskytnout v závěru roku 2020.
 
„Je tam jak programovací práce, tak vyhodnocovací. Data je potřeba dát do nějaké čitelné podoby – ať už mapové, nebo na nich postavit aplikace, které jsou pro toho občana jednoduše prakticky využitelné,“ upřesnil rektor UJEP doc. RNDr. Martin Balej, Ph.D.
 
Technologie jsou kompatibilní s technologiemi používanými hlavním městem Prahou. Nyní jsou již další kraje, kteří chtějí Ústecký kraj napodobit, do budoucna se rýsuje možnost propojení dat a vytvoření distribuované národní datové platformy.
 
      
 
 
 
 
Odklon od uhlí je nevyhnutelný. Při sestavování dlouhodobých plánů a strategii, které se týkají nakládání s uhlím a energetickým mixem, je zapotřebí dbát na soulad národních i regionálních dokumentů s klimatickými závazky, jako je například Rámcová úmluva OSN O změně klimatu, nebo Pařížská dohoda. Systémové změny ve prospěch ochrany klimatu a zastavení využívání fosilních paliv však musí reflektovat specifické potřeby uhelných regionů.
 
Stěžejní roli v rozvoji uhelných regionů hraje vhodně nastavená finanční podpora spolu se zajištěním dostatečné absorpční kapacity v dotčených krajích. Základem jsou jasně zvolená kritéria pro výběr projektů, které mohou být podpořeny z dotací. Uhelné regiony by měly mít příležitost investovat do perspektivních odvětví, jako je moderní energetika, cestovní ruch, nebo výzkum a vzdělávání, a definitivně se tak zbavit závislosti na uhlí.
 

 

      

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Transformace a rekultivace území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Transformace a rekultivace území » Platforma pro uhelné regiony v transformaci

| | cesky deutsch english