Ústecký kraj v současnosti prochází transformaci energetického sektoru, který dosud převážně závisí na energetickém využití uhlí (významný podíl současného energetického mixu).  Možnost nových zdrojů a souvisejících scénářů sestavení vhodného energetického mixu nesporně představuje nacházení příležitostí i na úrovni lokálních komunit (a zdrojů) a to mimo jiné i s cílem posilování energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Technologicky jde o bezuhlíkové a nízkouhlíkové technologie, především fotovoltaiku, kogenerační výroby tepla, chladu a elektřiny (z plynu i biomasy vč. bioplynových stanic), biomasu, vodu, vítr, soltermální systémy, geotermální systémy, odpadní teplo z průmyslu, vše včetně akumulace energie (elektřiny a tepla).

 

 

Strategický rámec transformace energetiky Ústeckého kraje

 

 

 
 
Hospodářství Ústeckého kraje, včetně energetického sektoru je silně ovlivněno historickou orientací na těžký průmysl a důsledky strukturálních změn ekonomiky. Průvodními jevy této situace jsou přetrvávající význam těžkého průmyslu (zejména těžebního, energetického a chemického), dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, méně příznivá kvalifikační struktura obyvatel a výrazně zatížené životní prostředí (starými zátěžemi i stávajícími výrobami). Strukturální změny ekonomiky se projevují dlouhodobým poklesem ekonomické výkonnosti Ústeckého kraje v přepočtu na obyvatele v kontextu ČR. Nejvýznamnějším průmyslovým oborem v Ústeckém kraji je nadále těžba a zpracování hnědého uhlí, na který je zde úzce navázána výroba elektrické energie. Obě výrobní činnosti jsou v kontextu celé ČR mimořádné.
 
Těžba uhlí a jeho zpracování, výroba elektřiny a tepla ve velkých hnědouhelných elektrárnách zásobujících celou ČR je pro Ústecký kraj již tradiční průmyslovou činností. Toto se zásluhou transformace, kdy v závislosti na ukončení těžby uhlí v hnědouhelných lomech dojde k postupnému odstavování uhelných elektráren a tepláren, změní. I tak se na území Ústeckého kraje má vyrábět více elektřiny, než bude v jeho rámci spotřebováváno.
 
Příprava následného energetického zaměření kraje s přechodem na nízkouhlíkovou energetiku a hledání využití krajiny po těžbě hnědého uhlí primárně pro účely rekreace a rozvoje cestovního ruchu, také i pro energetické účely. Nedávno proběhly rekultivace a napouštění jezer Milada a Most ve zbytkových jamách. Probíhá budování infrastruktury pro rekreaci v okolí jezer. Jelikož kraj byl vždy orientován na výrobu elektřiny, možností jak v tradici výroby elektřiny pokračovat je několik – vybudování přečerpávacích vodních elektráren, výsadba rychle rostoucích dřevin, výstavba větrných elektráren, využití geotermálního potenciálu důlních vod či výstavba fotovoltaických elektráren na vodních plochách.
 
Uplatnění legislativy EU přináší velké změny do struktury všech odvětví energetiky a do všech legislativních předpisů. Od počátku 21, století jsou výrazné změny patrné z požadavků v oblastech energetické účinnosti (budov, zařízení, spotřebičů), ve využití obnovitelných i druhotných zdrojů energie, ve zvyšování bezpečnosti, ochraně ovzduší, zmírnění změn klimatu, a mnoha dalších souvisejících odvětvích.
 
S ohledem na cíle a závazky ČR i aktuální situaci v nabídce dotačních i finančních nástrojů se k horizontu roku 2030 jeví jako reálný scénář náhrady uhlí kombinací technologií, založených na obnovitelných zdrojích energie (OZE) a plynu (zemní, metan, vodík v různých formách, z nefosilních zdrojů, včetně syntetických produktů) + technologie akumulace pro sladění nerovnoměrnosti dodávky a spotřeby, především u OZE. 
 

 

 

  

 

 

Energetické využívání odpadu
 
Oblast omezení skládkování směsných komunálních odpadů - způsob nakládání se směsnými komunálními odpady je v souvislosti se zákazem skládkování směsného komunálního odpadu v roce 2030 velkou výzvou nejen pro Ústecký kraj, ale celou ČR. Jedním z hlavních cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje 2016-2025 je energeticky využívat směsný komunální odpad (po vytřídění všech materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) v zařízeních k tomu určených (možný strategický projekt). Tomu musí předcházet podpora tříděného sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů ve všech obcích kraje a kontrola dodržování hierarchie nakládání s odpady.
 
 
 
Téma komunitní energetiky
 
Rozvoj komunitní energetiky je celoevropským trendem související se změnami v oblasti energetiky, odklonu od velkých centrálních zdrojů a velkého rozvoje decentralizovaných obnovitelných zdrojů /zejm. solární a větrná energetika) i neobnovitelných zdrojů energie (zejm. mikro-kogenerační plynové elektrárny).
 
Téma komunitní energetiky je spadá také pod transformaci uhelných regionů – transformace energetiky v souvislosti s útlumem těžby, tlak na odchod od uhelných energetických zdrojů k alternativním (nízkoemisním i bezemisním) zdrojům energie a efektivní využívání energie. Tato oblast současně naplňuje politiku a cíle EU „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci.
 
Komunitní energetika neboli vznik občanských energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jsou jedním z důležitých prvků transpozice nových směrnic EU (EU 2018/2001 ze dne 11. prosince o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a 2019/944 ze dne 5. 6. 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou). V České republice nejsou zatím legislativně zakotveny, nicméně ve vazbě na tzv. zimní energetický balíček bude pojem energetické společenství implementován do české legislativy v rámci zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon resp. zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie do konce roku 2021.
 
Energetické komunity budou novým legislativně zakotveným nástrojem pro lokální zvyšování podílu využití OZE, zavádění technologií pro cenově dostupnou čistou energii a zvyšování energetické účinnosti. Principiálně budou energetické komunity fungovat ve 2 variantách:
 
     §  Občanská energetická společenství - spolek založený na dobrovolné účasti, jehož cílem není tvorba zisku ale přínosů (environmentální, sociální). Spolek je kontrolován členy (podílníky), kteří jsou fyzickými osobami nebo např. místními orgány (obcemi) a jehož hlavním účelem je lokální výroba EE, distribuce a dodávky, spotřeba, agregace, ukládání energie, služby energetické účinnosti nebo např. nabíjení elektromobilů, apod.
 
     §  Společenství pro OZE společenství - spolek založený na dobrovolné účasti, jehož cílem není tvorba zisku ale přínosů (environmentální, sociální). Spolek je kontrolován členy (podílníky), kteří jsou fyzickými osobami nebo místními orgány a jehož hlavním účelem je lokální výroba EE výhradně z OZE nacházející se v blízkosti OZE vlastněných nebo vybudovaných tímto společenstvím
 
Výsledkem bude vyšší zastoupení OZE na lokální úrovni,
- koordinace v území – podpora absorpční kapacity inovativních energeticky čistých technologií, snižování spotřeby a zvyšování energetické účinnosti.  

 

 

Další informace, včetně celé řady dokumentů jsou dostupné zde. Vyjma technicko-ekonomického posouzení implementace vodíkového pohonu v ÚK (Ústeckém kraji), aktualizace Územní energetické koncepce ÚK a analytického dokumentu Energetika 4.0 je zde několik dalších dokumentů.

 
Odklon od uhlí je nevyhnutelný. Při sestavování dlouhodobých plánů a strategii, které se týkají nakládání s uhlím a energetickým mixem, je zapotřebí dbát na soulad národních i regionálních dokumentů s klimatickými závazky, jako je například Rámcová úmluva OSN O změně klimatu, nebo Pařížská dohoda. Systémové změny ve prospěch ochrany klimatu a zastavení využívání fosilních paliv však musí reflektovat specifické potřeby uhelných regionů.
 
Stěžejní roli v rozvoji uhelných regionů hraje vhodně nastavená finanční podpora spolu se zajištěním dostatečné absorpční kapacity v dotčených krajích. Základem jsou jasně zvolená kritéria pro výběr projektů, které mohou být podpořeny z dotací. Uhelné regiony by měly mít příležitost investovat do perspektivních odvětví, jako je moderní energetika, cestovní ruch, nebo výzkum a vzdělávání, a definitivně se tak zbavit závislosti na uhlí.
 

 

      

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Transformace a rekultivace území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Transformace a rekultivace území » Platforma pro uhelné regiony v transformaci » Strategický rámec transformace energetiky Ústeckého kraje

| | cesky deutsch english