Transformace a rekultivace území

 

Rekultivace

 

Rekultivovaná území severozápadních Čech

 
V Podkrušnohoří způsobily těžební práce devastaci krajiny. Změnila se geomorfologie území, vznikly poměrně vysoké vnější a vnitřní výsypky a hluboké lomové jámy. Byla narušena hydrologie podzemních i povrchových vod, došlo k degradaci původních půd a kvality ovzduší. Vzniklo nestabilní a neproduktivní území s minimem organických látek [Vráblíková et al. 2009]. Kromě přírodní sféry byl dotčen i člověk, jelikož byla zničena sídla nacházející se na území těžby.
 

V důsledku transformace české ekonomiky na ekonomiku standardního tržního typu dochází v oblasti severozápadních Čech k výrazným změnám – k útlumu těžby, průmyslové výroby, snížení intenzity zemědělské výroby, což přináší sociální a ekonomické rozdíly. Místa někdejší těžby uhlí se mění v rekreační oblasti. Na Ústecku se otevřelo pro veřejnost jezero Milada, na Mostecku se budou místní i turisté koupat v jezeře Most. Téměř v závěru je zatím největší rekultivace na místě zaniklých obcí u Bíliny na Teplicku, kde největší plochu (cca. 1600 ha) mění z bývalé Radovesické výsypky na rekreační oblast Severočeské doly.  V souvislosti s finanční podporou státu a EU probíhá zapojování rekultivovaného území do revitalizace a resocializace, regionálního rozvoje, zainvestování infrastruktur, zajištění nových forem využití krajiny, zpřístupnění ploch pro veřejné zájmy a rozšíření možnosti komerčního využití území. Hlavním cílem je návrat života do krajiny, funkční ekosystémy, vytváření podmínek pro život člověka v obnovené krajině včetně možností jejího využití pro bydlení, obživu a volný čas.

 

V severozápadních Čechách jsou většinou členité, po rekultivaci ozeleněné, plochy se základními vodohospodářskými prvky (příkopy, přístupové komunikace, revitalizace vodotečí) s možností další infrastruktury. Tato území s novou výstavbou rodinných domů, byla dlouho mimo rozvojové záměry měst, probíhala zde báňská činnost desítky let a dnes se tam vrací člověk, vzniká zde nová historie.

V okolí města Mostu jsou na rekultivovaných plochách budovány satelitní sídelní útvary. V Chomutově je na území po hlubinné činnosti dolu Žižka vybudována průmyslová zóna. S tím je spojena i výstavba obslužných komunikací a parkovišť. Na sídla navazuje výstavba sportovišť, cyklostezek a pěších tras.

 

Podkrušnohoří

Podkrušnohoří je rozčleněno na tři oblasti – pánev Chomutovskou, Mosteckou a Teplickou. Intenzita těžby uhlí se v průběhu času výrazně proměňovala. V současnosti je na Chomutovsku v provozu povrchový lom Tušimice-Libouš, na Mostecku jsou v provozu velkolomy Důl Bílina (prolomeny limity těžby), Důl ČSA a Vršany. V roce 1997 skončila uzavřením lomu Chabařovice těžba v oblasti Teplické pánve [Smolová, 2008]. O rekultivace se starají jednotlivé těžební společnosti. V Podkrušnohoří jsou to hlavně tři největší společnosti: Severočeské doly a.s., Palivový kombinát Ústí nad Labem s. p. a skupina Czech Coal a.s. (Severní energetická, a.s. a Vršanská uhelná a.s.).

 

   

 

 

 

Otevření jezera Most – rekultivace lokality dolu Ležáky na místě starého města Mostu

 
V sobotu 12. září 2020 se široké veřejnosti otevřel areál jezera Most. Na místě, kde stávalo středověké město a následně se těžilo uhlí, vznikla vodní plocha větší než Máchovo jezero s hloubkou 71 metrů a s rozlohou zhruba 300 hektarů. Připravené jsou pláže, mola, dětské hřiště, objet lze celé jezero na kole. Pásku symbolicky přestřihli primátor Jan Paparega a Walter Fiedler, ředitel Palivového kombinátu Ústí (PKÚ), který lokality po těžbě uhlí spravuje.
 
Z centra Mostu je délka cesty k jezeru tři kilometry. Jeho zpřístupnění se odkládalo mimo jiné kvůli problémům, které se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou. Až do konce roku 2020 se bude dále pracovat na úpravách kolem vody, upraví se pláže, doseje tráva. V průběhu roku 2021 se začne budovat kemp, vznikne stálé sociální zázemí, občerstvení. Prozatím budou lidem k dispozici mobilní toalety. Investorem stavby je ministerstvo financí, náklady doposud činí zhruba 2,5 miliardy korun.
 
S energetickým využitím jezera Most není prozatím počítáno. Naopak, k dispozici bude sportovcům včetně hlubinných potápěčů, a to v podobě autokempu a zázemí pro sportovní kluby. Jak sdělil Walter Fiedler, ředitel Palivového kombinátu Ústí, je zde možné provozovat všechny bezmotorové vodní sporty jako veslování, rychlostní kanoistiku, jachting, plavby dračích lodí. Pro udržení čistoty vody je v jezeře nasazena řízená osádka dravých ryb – není zde umožněn rybolov. Bez ohledu na stavební ruch se zde daří fauně a flóře, kolem jezera žijí desítky druhů ptactva. PKÚ ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně také plánuje vybudování školícího a výzkumného centra přímo u jezera, kde by se mohli studenti přírodovědně vzdělávat.
 

 

 

 

 

Pozornost je nadále věnována také jezeru Milada u Chabařovic. Původní úmysl státu předat rekultivovanou důlní oblast s jezerem okolním městům narazil na finanční nákladnost takového kroku pro samosprávu. Jelikož je jezero Milada první velkou vodohospodářskou rekultivací v Česku, navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, také v souvislosti s opakovanými suchými obdobími v minulých letech, investování státu do této lokality mj. za účelem vytvoření rozsáhlé zásobárny vody. Více o dané problematice pojednává příspěvek zveřejněný na webovém portálu ČT 24 dne 4. února 2019, zde.

 

 

Dále přejděte na:

 

Rekultivace

Rekultivace není jen legislativní povinností, ale rovněž morálním závazkem pro příští generace a příspěvkem k trvale udržitelnému rozvoji. Je procesem obnovy krajiny zasažené těžbou, příp. jinou lidskou činností. Směřuje k obnovení přirozené rovnováhy krajiny. Zahrnuje nejen práce technického rázu (terénní úpravy, stabilizační opatření, hydrotechnická opatření apod.), ale také biologického charakteru (zemědělské využití, lesní výsadba, pěstební péče apod.). Souběžně s tím probíhá revitalizace krajiny, jinými slovy jde o takovou konečnou úpravu devastovaného území, která zajistí vytvoření estetického krajinného fenoménu, obnovení přirozených funkcí ekosystému a zároveň umožní plné využití území v souladu s územním plánem [Dejmal, 2007].

 

K rozvoji rekultivace v severozápadních Čechách významně přispěl Ing. Stanislav Štýs, DrSc., někdejší pracovník SHD (Severočeských hnědouhelných dolů) v Mostě, který jako první zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na jejich uskutečnění. Je autorem více než 300 publikací, spolupracuje s vysokými školami u nás i v zahraničí a fotí proměny míst, kde se dříve těžilo a dnes se tam například pěstuje víno, či již několik let stojí obytné domy. Výrazně se podílel na vzniku české rekultivační školy široce zastoupené v obnově krajiny po těžbě uhlí ve střední Evropě. V počátcích se inspirovala v německém Porýní, ale postupem času se stala sama vzorem pro zahraniční uhelné revíry. Inspirovalo se především Polsko či Spolková republika Německo [Kašpar, 2001].

 

Jak se zásahy člověka měnila krajina zpět do své původní formy, začala se řešit vhodnost jednotlivých typů rekultivací. V současnosti se upřednostňuje lesní a vodní rekultivace. Poslední fází zapojení krajiny do funkčního stavu je resocializace.

 

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Transformace a rekultivace území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Transformace a rekultivace území

| | cesky deutsch english