Členské země Evropské unie na základě Pařížské dohody O změně klimatu z roku 2015 vydaly cestou cíleného snižování emisí skleníkových plynů. Jednou z hlavních příčin nadměrného množství těchto emisí v atmosféře je spalování fosilních paliv. Záměr Evropské unie dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality neboli nulové uhlíkové stopy (množství vypuštěných emisí uhlíku nebude větší, než kolik je prostředí schopno zpracovat a nehromadit) do roku 2050 významným způsobem ovlivní energetický průmysl. Dekarbonizační snahy a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku již nyní vedou k ústupu těžby uhlí napříč Evropou. Ústecký kraj jako jeden ze tří dotčených regionů v České republice není výjimkou (dále jsou to Karlovarský a Moravskoslezský kraj). Postupná redukce provozu uhelných elektráren vychází nejen z evropské legislativy, ale je také v souladu se Státní energetickou koncepcí.
 
Ústecký kraj je nejvýraznějším uhelným regionem České republiky. V uplynulých letech si prošel výraznými změnami, které vyústily v řadu ne zrovna pozitivních jevů - společenských, hospodářských, a environmentálních.
 
      
 
 

Uhelná komise ČR - pracovní skupiny

 
Uhelná komise se v podmínkách České republiky zabývá problematikou útlumu těžby uhlí, jeho důsledky a související příležitosti pro tzv. uhelné regiony – Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Tvoří ji 19 členů, předsednický post zastávají ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec. Další místa připadají ministerstvu financí, sociálních věcí a financí a jedno zástupci parlamentního Výboru pro životní prostředí. Tři posty získali zástupci uhelných regionů, kde je nezbytné vzít v úvahu sociální dopady konce těžby uhlí. Tři křesla připadla podnikatelskému sektoru - jejími zástupci jsou Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora. Jednoho zástupce má Českomoravská konfederace odborových svazů a jednoho Český báňský úřad. Po dvou zástupcích mají také odborná veřejnost (zástupci ČVUT a ÚJEP) a environmentální sektor (nominanti Hnutí Duha a Greenpeace).
 
Uhelná komise zřídila tři pracovní skupiny, zabývající se stanovenou dílčí problematikou spojenou s útlumem uhlí. První skupina má za úkol stanovit harmonogram útlumu využití uhlí, druhá řeší pravidla pro útlum jednotlivých zdrojů a nutné změny v legislativě a ta třetí tzv. Just Transition – spravedlivý přechod uhelných regionů k jiným formám průmyslu a energetiky.
 
1. Pracovní skupina pro stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí, v celkovém kontextu energetického mixu ČR a ochrany klimatu
 
Činnost pracovní skupiny spočívá zejména ve sjednocení datové základny, analýze současného energetického mixu a ve stanovení realistického odhadu jeho budoucího vývoje zejména se zaměřením na zdroje a využití hnědého a černého uhlí. Zohledněna je variabilita spotřeby (elektrárny, teplárny, výtopny, sektor průmyslu, sektor domácností). Stanoveny by také měly být alternativy postupu uzavírání uhelných zdrojů v širším kontextu celkového vývoje energetického mixu a požadavků na ochranu klimatu a to včetně detailní analýzy dopadů (mj. na energetickou bilanci ČR, emise skleníkových plynů atd.) Výstupem pracovní skupiny by mělo být stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí.
 
2. Pracovní skupina ustavená ke stanovení parametrů pro případný útlum zdrojů a problematiku legislativy
 
Zabývá se činnostmi zejména v rámci dvou základních oblastí:
 
   stanovení základních pravidel pro útlum jednotlivých paliv a energetických zdrojů
   nutné úpravy v oblasti legislativy
 
První oblast činnosti zahrnuje stanovení kritérií pro upřednostnění útlumu jednotlivých paliv a energetických zdrojů se zohledněním jejich charakteru (elektrárny, teplárny, výtopny); identifikace konkrétních zdrojů na základě těchto kritérií a stanovení nezbytné provozní kapacity (např. stabilita přenosové soustavy, energetická bezpečnost). V rámci druhé oblasti činnosti jde o identifikaci právních předpisů, do nichž je možné zahrnout a legislativně upravit doporučení Uhelné komise (např. stanovení max. emisní intenzity pro jednotlivé roky, aj.); možná rizika spojená s těmito alternativami (např. riziko soudních sporů s provozovateli, ohrožení energetické bezpečnosti, aj.) a kroky ke snížení těchto rizik (např. kompenzace pro provozovatele, zavedení strategické rezervy, aj.). Cílem je zpracování harmonogramu k přijetí nutných legislativních úprav či změn.
 
3. Pracovní skupina pro identifikaci sociálních a ekonomických dopadů
 
Třetí pracovní skupina ve své činnosti do značné míry vychází z diskuzí a doporučení obou předešlých pracovních skupin (harmonogram útlumu těžby a nezbytná legislativní opatření). Jedná se zejména o tyto aktivity:
 

a)  příprava analytických podkladů k socioekonomickým dopadům a dopadům s přímým nebo nepřímým vlivem na možnosti místního rozvoje tří dotčených regionů, jde tedy o:

  • oblast místní ekonomiky (restrukturalizace ekonomické základny, dopady na trh práce a migraci, požadavky na mobilitu atd.)
  • sociální strukturu a stabilizaci,
  • kvalitu života obyvatel,
  • územní rozvoj včetně využití potenciálu sanací a rekultivací.

b)  v souladu s implementací vládní Strategie hospodářské restrukturalizace MSK, ÚK a KVK (RE:START) a v úzké spolupráci s těmito uhelnými regiony a klíčovými stakeholdery určit časově a finančně vymezená podpůrná a rozvojová opatření směřující k eliminaci negativních dopadů transformace energetiky a využití potenciálu souvisejících změn. Jedná se především o:

  • důsledné rešerše všech dostupných analytických podkladů na evropské, národní i regionální úrovni, včetně výsledků výzkumných úkolů – v případě absence dat bude ve spolupráci s členy pracovní skupiny navrženo jejich doplnění (kvantitativní i kvalitativní),
  • posuzování možností využití metodiky TIA (Territorial Impact Assesment),
  • předložení možných scénářů vývoje – optimální scénář prezentován ve finálním materiálu předkládaném vládě.
 
Informace o Uhelné komisi ČR jsou dostupné na webovém portálu Ministerstva průmyslu a obchodu (zde). Mimo zápisů z proběhlých jednání Uhelné komise je zde také Statut komise a související usnesení vlády č. 565 ze dne 30. července 2019. Další informace jsou dostupné např. zde a zde (mj. rozdělení Uhelné komise ČR do 3 pracovních skupin).

 
Odklon od uhlí je nevyhnutelný. Při sestavování dlouhodobých plánů a strategii, které se týkají nakládání s uhlím a energetickým mixem, je zapotřebí dbát na soulad národních i regionálních dokumentů s klimatickými závazky, jako je například Rámcová úmluva OSN O změně klimatu, nebo Pařížská dohoda. Systémové změny ve prospěch ochrany klimatu a zastavení využívání fosilních paliv však musí reflektovat specifické potřeby uhelných regionů.
 
Stěžejní roli v rozvoji uhelných regionů hraje vhodně nastavená finanční podpora spolu se zajištěním dostatečné absorpční kapacity v dotčených krajích. Základem jsou jasně zvolená kritéria pro výběr projektů, které mohou být podpořeny z dotací. Uhelné regiony by měly mít příležitost investovat do perspektivních odvětví, jako je moderní energetika, cestovní ruch, nebo výzkum a vzdělávání, a definitivně se tak zbavit závislosti na uhlí.
 

 

      

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Transformace a rekultivace území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Transformace a rekultivace území » Platforma pro uhelné regiony v transformaci » Uhelná komise ČR - pracovní skupiny

| | cesky deutsch english