Členské země Evropské unie na základě Pařížské dohody O změně klimatu z roku 2015 vydaly cestou cíleného snižování emisí skleníkových plynů. Jednou z hlavních příčin nadměrného množství těchto emisí v atmosféře je spalování fosilních paliv. Záměr Evropské unie dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality neboli nulové uhlíkové stopy (množství vypuštěných emisí uhlíku nebude větší, než kolik je prostředí schopno zpracovat a nehromadit) do roku 2050 významným způsobem ovlivní energetický průmysl. Dekarbonizační snahy a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku již nyní vedou k ústupu těžby uhlí napříč Evropou. Ústecký kraj jako jeden ze tří dotčených regionů v České republice není výjimkou (dále jsou to Karlovarský a Moravskoslezský kraj). Postupná redukce provozu uhelných elektráren vychází nejen z evropské legislativy, ale je také v souladu se Státní energetickou koncepcí.
 
Ústecký kraj je nejvýraznějším uhelným regionem České republiky. V uplynulých letech si prošel výraznými změnami, které vyústily v řadu ne zrovna pozitivních jevů - společenských, hospodářských, a environmentálních.
 
      
 
 

Ústecký kraj – uhelný region

 
Ústecký kraj je regionem historicky spojeným s těžbou nerostných surovin, včetně hnědého uhlí a na něj navazujícím energetickým průmyslem. Náleží ke strukturálně znevýhodněným regionům, nicméně se v současnosti připravuje na transformaci hospodářství, která bude nevyhnutelná po postupném útlumu těžby.
 
Je proto zastoupen v iniciativě Evropské unie „Platforma pro uhelné regiony v transformaci“ i v Uhelné komisi České republiky. Významnou roli sehrával někdejší 1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika, který zároveň předsedal Uhelné platformě Ústeckého kraje.
 
Nyní je stále těžba hnédého uhlí významným odvětvím, na kterém z velké části stojí průmysl v Ústeckém kraji. Pro Ústecký kraj je v tuto chvíli klíčové zapojení do platformy vytvořené Evropskou unií. O nezbytné proměně regionu diskutuje se všemi dotčenými ministerstvy. Transformace by měla probíhat promyšleně, strategicky a bez tlaku na rychlost. Pro Ústecký kraj a klíčové podniky v regionu bude stěžejní využití finančních prostředků z EU určených právě na transformaci uhelných regionů.
 
V rámci jednání evropské platformy v Bruselu (prezentace dostupné zde) koncem října 2019 se tehdejší 1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika zúčastnil také Meziregionálního jednání sousedících uhelných regionů – Lužice, Dolního Slezska a uhelných regionů ČR. Zde se připravovala tzv. „Görlitzká deklarace“ zaštítěná všemi 41 evropskými uhelnými regiony, která by řešila problematiku veřejné podpory a čerpání prostředků z Fondu spravedlivého rozvoje. K této deklaraci se Ústecký kraj následně připojil.
 
V říjnu 2019 také vznikla jako pracovní skupina při Radě ÚK Uhelná platforma Ústeckého kraje. Má 16 členů z řad zastupitelů, těžebních společností, nezávislých expertů a zástupců Krajské hospodářské komory a Hospodářské a sociální rady kraje. Zabývá se aktivitami, které mají mírnit případné negativní dopady na hospodářskou, sociální a environmentální situaci Ústeckého kraje. Jejím úkolem je navrhnout řešení a konkrétní projektové záměry, které přispějí k úspěšné transformaci regionu, a následně vše projednat s Uhelnou komisí ČR.
 
Významným finančním nástrojem podpory transformace uhelných regionů se, na úrovni Evropské komise, stal počátkem roku 2020 Just Transition Fund, neboli Fond spravedlivé transformace.
 
 
 
 

 

 
 
Just Transition Fund – Fond spravedlivé transformace

 

 

 

Cílem Evropské komise (EK) podle Zelené dohody pro Evropu („Green Deal for Europe“) je dosáhnout klimatické neutrality EU do roku 2050. Evropská unie chce do roku 2050 vypouštět jen takové množství emisí uhlíku, jaké je schopná pohltit. K dosažení tzv. klimatické neutrality ale bude potřebovat masivní investice.
 
Cesta ke klimatické neutralitě, schválená zeměmi EU, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí - tzv. uhelné regiony, tj. Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. 
 
Uhelné regiony v rámci ČR – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – jsou již nyní zapojeny do pilotní iniciativy Evropské komise pro uhelné regiony procházející transformací, v rámci které jim je poskytována podpora na základě jejich specifických potřeb. Tuto roli by v programovém období 2021–2027 měl převzít právě FST.
 
Pomoc regionům s transformací hospodářství bude založena na třech pilířích tvořících jeden podpůrný rámec, tzv. Mechanismus pro spravedlivou transformaci („Just Transition Mechanism“). Prvním pilířem má být FST, který má poskytnout pomoc dotčeným regionům všech členských států EU. Podoba a podmínky FST vychází z jednání mezi členské státy EU.
 
Vedle FST jsou připravovány i další dva pilíře. Zatímco FST je zaměřen na dotační podporu v souladu s pravidly pro fondy EU, druhý pilíř využije nový finanční nástroj InvestEU, který má za cíl aktivizovat soukromé investice. Ve třetím pilíři vznikne úvěrový nástroj (ve spolupráci s Evropskou investiční bankou) pro investice veřejného sektoru. Předpokládá se, že Mechanismus pro spravedlivou transformaci by mohl vygenerovat v součtu až 100 miliard EUR investic.
 
V důsledku zřízení Fondu obnovy jako reakce na krizi způsobenou pandemií koronaviru na jaře 2020, došlo ke snížení alokace v rámci Fondu spravedlivé transformace, ze kterého měla čerpat více prostředků na transformaci uhelných regionů. Původně měl mít rozpočet 7,5 miliardy €, po koronavirové krizi jej chtěla Komise navýšit na 40 miliard € a ve finále jej snížila na 10 miliard €. Fond spravedlivé transformace má nadále přinést uhelným regionům finanční prostředky hlavně na útlum těžby, ale také pomoci i s přechodem z uhlí na obnovitelné zdroje energie. Tento fond byl seškrtán téměř na čtvrtinu. Česko tak přišlo oproti původnímu návrhu Evropské komise o dvě miliardy eur (asi 54 miliard korun).
 
Česká republika si nicméně vyjednala novinku, která má přinést možnost až 25% převodů mezi jednotlivými dotačními tituly. Bude tak mít mnohem volnější ruku při rozhodování o tom, do jakých oblastí peníze evropského rozpočtu investuje.
 
Česká republika by měla z příštího sedmiletého rozpočtu čerpat 27 miliard € (718 miliard Kč) a z fondu obnovy až 8,7 miliard €, (232 miliard Kč) - v závislosti na propadu HDP. Dalších 15,4 miliard € (409,6 miliardy Kč) si ČR bude moci za výhodných podmínek z fondu obnovy půjčit. Alokační kritéria - Fond obnovy se podle dohody má rozdělit na dvě části – 70 % peněz se rozdělí v letech 2021 - 2022 na základě kritéria nezaměstnanosti a HDP. V roce 2023 se kritérium má změnit a zbývajících 30 % se má rozdělit podle propadu HDP po roce 2020.
 
Třetina z peněz, které má ČR získat na obnovu ekonomiky, má plynout do “zelených investic” - např. útlumu těžby uhlí, revitalizaci a boje se suchem.
 
Zdroje FST pro regiony budou ještě doplněny o prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a národním spolufinancováním.
 
FST klade důraz na podporu rozmanitosti ekonomiky, déle na rekvalifikaci a aktivní začleňování pracovníků a uchazečů o zaměstnání na vymezeném území. Podpora z FST bude mít podobu standardních nástrojů politiky soudržnosti, tj. výzev v operačních programech. O konkrétním způsobu využití prostředků FSR v příštím programovém období Česká republika rozhodne - rozdělování prostřednictvím již navržených operačních programů, nebo formou nového programu.
 
Politický text o Fondu spravedlivé transformace, který byl připraven pro Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj (REGI) jako vstup do semináře REGI o Fondu spravedlivé transformace dne 19. února 2020. Původní dokument je k dispozici na webové stránce Evropského parlamentu (zde). Autorská práva náleží Evropskému parlamentu. Více informací je dostupných zde.
 
 

 

 

 

 
Odklon od uhlí je nevyhnutelný. Při sestavování dlouhodobých plánů a strategii, které se týkají nakládání s uhlím a energetickým mixem, je zapotřebí dbát na soulad národních i regionálních dokumentů s klimatickými závazky, jako je například Rámcová úmluva OSN O změně klimatu, nebo Pařížská dohoda. Systémové změny ve prospěch ochrany klimatu a zastavení využívání fosilních paliv však musí reflektovat specifické potřeby uhelných regionů.
 
Stěžejní roli v rozvoji uhelných regionů hraje vhodně nastavená finanční podpora spolu se zajištěním dostatečné absorpční kapacity v dotčených krajích. Základem jsou jasně zvolená kritéria pro výběr projektů, které mohou být podpořeny z dotací. Uhelné regiony by měly mít příležitost investovat do perspektivních odvětví, jako je moderní energetika, cestovní ruch, nebo výzkum a vzdělávání, a definitivně se tak zbavit závislosti na uhlí.
 

 

      

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Transformace a rekultivace území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Transformace a rekultivace území » Platforma pro uhelné regiony v transformaci » Ústecký kraj – uhelný region

| | cesky deutsch english