VELEBUDICKÁ výsypka

. . . . . . . . . . .

Velebudická výsypka byla původně založena jako vnější výsypka lomu Slatinice (Šmeral) a  po jeho uzavření a otvírce lomu Vršany sloužila i pro ukládání nadložních zemin z lomu Vršany. Ještě před založením výsypky zde byl v provozu důl Mariana, který těžil jižně od obce Skyřice a v roce 1954 byl uzavřen. Zakládání výsypky probíhalo postupně od Velebudic jihovýchodním směrem až k tehdejším obcím Židovice a Kamenná Voda, které zanikly. Rozloha výsypky je asi 780 ha. Rekultivace byla zahájena v prostoru západních svahů výsypky v roce 1960. Těleso výsypky bylo již v průběhu zakládání koncipováno pro účely příměstské rekreace pro obyvatele města Most a jejím dominantním prvkem se stala závodní dostihová dráha. Rekultivace poslední etapy byla dokončena v roce 2010.

• Rekultivovaná území
• Obce v území
• Pro školy a odbornou veřejnost
• Výsypky
  • okres Chomutov
  • okres Most
    • Vnitřní výsypka lomu ČSA
    • Vnitřní výsypka lomu ŠVERMA a VRŠANY
    • HOŘANSKÁ výsypka
    • ALBRECHTICKÁ výsypka
    • Výsypka OBRÁNCŮ MÍRU
    • HORNOJIŘETÍNSKÁ výsypka
    • KOPISTSKÁ výsypka
    • RŮŽODOLSKÁ výsypka
    • Výsypka lomu VRBENSKÝ
    • Výsypka MALÉ BŘEZNO
    • SLATINICKÁ výsypka
    • VELEBUDICKÁ výsypka
    • STŘIMICKÁ výsypka
    • RUDOLICKÁ výsypka
    • Výsypka lomu MOST/LEŽÁKY - vnitřní a vnější
    • ČEPIROŽSKÁ výsypka
  • okres Teplice
  • okres Ústí nad Labem
• Fotogalerie
• Platforma pro uhelné regiony v transformaci

Výsypky představují jeden z doprovodných jevů těžby nerostných surovin, v Ústeckém kraji tedy především těžby hnědého uhlí. V zájmu obyvatel pánevních okresů i těžebních podniků je jejich co nejrychlejší úprava a postupné začlenění takto nově vzniklé krajiny do ekosystému území. Jde o procesy, které by bez zásahu člověka trvaly minimálně desítky let, ovšem v případě nepříznivého složení hornin sypaných na výsypku by k nim patrně vůbec nedošlo. Proto nabývají rekultivační práce na výsypkách severočeské pánve stále většího významu. Povrchová těžba se, oproti hlubinné, vyznačuje vyšší roční těžbou, nižšími těžebními náklady, ale hlavně také devastací všech složek prostředí, ve kterém je provozována (Štýs, 1981). Negativními vlivy je zasaženo velké množství obyvatel. Nejvyšší koncentrace obyvatel je soustředěná kolem měst Teplice, Chomutov, Most a Ústí nad Labem (Vráblíková & Vráblík, 2002; Beránek, 2009; Vráblíková a kol. 2007), v jejichž blízkosti se vyskytují nebo vyskytovaly aktivní povrchové doly. Z těchto důvodů je rychlost a kvalita rekultivací ploch zasažených těžbou nerostných surovin významným faktorem krajinotvorby.

Památky Muzea Rozhledny ZOO Sport Příroda Doly Průmyslové zóny Infocentra
Pěší trasa Cyklo trasa Běžkařská stopa Hipostezka Naučná stezka Ostatní