Vnitřní výsypka lomu ČSA

. . . . . . . . . . .

Vnitřní výsypka lomu ČSA se nachází východně od obce Vysoká Pec. Původní území s obcemi Kundratice a Dřínov bylo přetěženo vějířovitým postupem dolů ČSA (dříve Roosevelt) a Šverma. Ve vyuhleném prostoru byla založena mohutná vnitřní výsypka, na níž byla přeložena silnice, železnice i řeka Bílina. Jedná se o tzv. Ervěnický koridor. Porubní fronta lomu ČSA dále postupovala severním směrem a později se stočila východním směrem. Nadložní zeminy byly ukládány zpět do vytěženého prostoru, čímž vznikla vnitřní výsypka. Rekultivace zde byla zahájena v roce 1993, a to v prostoru západních svahů lomu, na které vnitřní výsypka navazuje. Současná rozloha vnitřní výsypky je asi 750 ha a ještě bude narůstat do úplného ukončení těžby.

• Transformace a rekultivace území
• Obce v území
• Pro školy a odbornou veřejnost
• Výsypky
  • okres Chomutov
  • okres Most
    • Vnitřní výsypka lomu ČSA
    • Vnitřní výsypka lomu ŠVERMA a VRŠANY
    • HOŘANSKÁ výsypka
    • ALBRECHTICKÁ výsypka
    • Výsypka OBRÁNCŮ MÍRU
    • HORNOJIŘETÍNSKÁ výsypka
    • KOPISTSKÁ výsypka
    • RŮŽODOLSKÁ výsypka
    • Výsypka lomu VRBENSKÝ
    • Výsypka MALÉ BŘEZNO
    • SLATINICKÁ výsypka
    • VELEBUDICKÁ výsypka
    • STŘIMICKÁ výsypka
    • RUDOLICKÁ výsypka
    • Výsypka lomu MOST/LEŽÁKY - vnitřní a vnější
    • ČEPIROŽSKÁ výsypka
  • okres Teplice
  • okres Ústí nad Labem
• Fotogalerie
• Platforma pro uhelné regiony v transformaci

Výsypky představují jeden z doprovodných jevů těžby nerostných surovin, v Ústeckém kraji tedy především těžby hnědého uhlí. V zájmu obyvatel pánevních okresů i těžebních podniků je jejich co nejrychlejší úprava a postupné začlenění takto nově vzniklé krajiny do ekosystému území. Jde o procesy, které by bez zásahu člověka trvaly minimálně desítky let, ovšem v případě nepříznivého složení hornin sypaných na výsypku by k nim patrně vůbec nedošlo. Proto nabývají rekultivační práce na výsypkách severočeské pánve stále většího významu. Povrchová těžba se, oproti hlubinné, vyznačuje vyšší roční těžbou, nižšími těžebními náklady, ale hlavně také devastací všech složek prostředí, ve kterém je provozována (Štýs, 1981). Negativními vlivy je zasaženo velké množství obyvatel. Nejvyšší koncentrace obyvatel je soustředěná kolem měst Teplice, Chomutov, Most a Ústí nad Labem (Vráblíková & Vráblík, 2002; Beránek, 2009; Vráblíková a kol. 2007), v jejichž blízkosti se vyskytují nebo vyskytovaly aktivní povrchové doly. Z těchto důvodů je rychlost a kvalita rekultivací ploch zasažených těžbou nerostných surovin významným faktorem krajinotvorby.

Památky Muzea Rozhledny ZOO Sport Příroda Doly Průmyslové zóny Infocentra
Pěší trasa Cyklo trasa Běžkařská stopa Hipostezka Naučná stezka Ostatní