Výsypka JIŘÍ

 

32_vysypka_Jiri_1953.jpg
32_vysypka_Jiri_1964.jpg
32_vysypka_Jiri_1975.jpg
32_vysypka_Jiri_1987.jpg
32_vysypka_Jiri_1998.jpg
32_vysypka_Jiri_2000.jpg
32_vysypka_Jiri_2005.jpg
32_vysypka_Jiri_2008.jpg
32_vysypka_Jiri_2011.jpg
32_vysypka_Jiri_2013.jpg
32_vysypka_Jiri_2015.jpg
. . . . . . . . . . .

Jde o výsypku bývalého dolu Julius Fučík o rozloze asi 22 ha. Zemědělská rekultivace výsypky proběhla v letech 1961 až 1963. 

 

 

Výsypky představují jeden z doprovodných jevů těžby nerostných surovin, v Ústeckém kraji tedy především těžby hnědého uhlí. V zájmu obyvatel pánevních okresů i těžebních podniků je jejich co nejrychlejší úprava a postupné začlenění takto nově vzniklé krajiny do ekosystému území. Jde o procesy, které by bez zásahu člověka trvaly minimálně desítky let, ovšem v případě nepříznivého složení hornin sypaných na výsypku by k nim patrně vůbec nedošlo. Proto nabývají rekultivační práce na výsypkách severočeské pánve stále většího významu. Povrchová těžba se, oproti hlubinné, vyznačuje vyšší roční těžbou, nižšími těžebními náklady, ale hlavně také devastací všech složek prostředí, ve kterém je provozována (Štýs, 1981). Negativními vlivy je zasaženo velké množství obyvatel. Nejvyšší koncentrace obyvatel je soustředěná kolem měst Teplice, Chomutov, Most a Ústí nad Labem (Vráblíková & Vráblík, 2002; Beránek, 2009; Vráblíková a kol. 2007), v jejichž blízkosti se vyskytují nebo vyskytovaly aktivní povrchové doly. Z těchto důvodů je rychlost a kvalita rekultivací ploch zasažených těžbou nerostných surovin významným faktorem krajinotvorby.

diskuze

 

Počasí v regionu »

Panorama 360° »

Úvod|Cíle/Trasy|Multimédia|Transformace a rekultivace území|Místo pro podnikání|RSK UK|Akce|Kontakt

 

 

 

 

 

 

 

 

Rekultivovaná území ÚK » Transformace a rekultivace území » Výsypky » okres Teplice » Výsypka JIŘÍ

| | cesky deutsch english