Výsypka OBRÁNCŮ MÍRU

. . . . . . . . . . .

Výsypka Obránců míru vznikla zprvu jako vnitřní výsypka stejnojmenného dolu, který postupoval od Komořan severním směrem. Uhelná sloj však nebyla povrchově odtěžena v celém rozsahu dnešní výsypky. Lom byl uzavřen v roce 1985 a do jeho zbytkové jámy byla ukládána skrývka z lomu ČSA. Rekultivace výsypky byla zahájena na jejím jižním úpatí v roce 1973. Rozloha výsypky je asi 970 ha. Její rekultivace bude dokončena po úplném ukončení těžby na lomu ČSA.

• Transformace a rekultivace území
• Obce v území
• Pro školy a odbornou veřejnost
• Výsypky
  • okres Chomutov
  • okres Most
    • Vnitřní výsypka lomu ČSA
    • Vnitřní výsypka lomu ŠVERMA a VRŠANY
    • HOŘANSKÁ výsypka
    • ALBRECHTICKÁ výsypka
    • Výsypka OBRÁNCŮ MÍRU
    • HORNOJIŘETÍNSKÁ výsypka
    • KOPISTSKÁ výsypka
    • RŮŽODOLSKÁ výsypka
    • Výsypka lomu VRBENSKÝ
    • Výsypka MALÉ BŘEZNO
    • SLATINICKÁ výsypka
    • VELEBUDICKÁ výsypka
    • STŘIMICKÁ výsypka
    • RUDOLICKÁ výsypka
    • Výsypka lomu MOST/LEŽÁKY - vnitřní a vnější
    • ČEPIROŽSKÁ výsypka
  • okres Teplice
  • okres Ústí nad Labem
• Fotogalerie
• Platforma pro uhelné regiony v transformaci

Výsypky představují jeden z doprovodných jevů těžby nerostných surovin, v Ústeckém kraji tedy především těžby hnědého uhlí. V zájmu obyvatel pánevních okresů i těžebních podniků je jejich co nejrychlejší úprava a postupné začlenění takto nově vzniklé krajiny do ekosystému území. Jde o procesy, které by bez zásahu člověka trvaly minimálně desítky let, ovšem v případě nepříznivého složení hornin sypaných na výsypku by k nim patrně vůbec nedošlo. Proto nabývají rekultivační práce na výsypkách severočeské pánve stále většího významu. Povrchová těžba se, oproti hlubinné, vyznačuje vyšší roční těžbou, nižšími těžebními náklady, ale hlavně také devastací všech složek prostředí, ve kterém je provozována (Štýs, 1981). Negativními vlivy je zasaženo velké množství obyvatel. Nejvyšší koncentrace obyvatel je soustředěná kolem měst Teplice, Chomutov, Most a Ústí nad Labem (Vráblíková & Vráblík, 2002; Beránek, 2009; Vráblíková a kol. 2007), v jejichž blízkosti se vyskytují nebo vyskytovaly aktivní povrchové doly. Z těchto důvodů je rychlost a kvalita rekultivací ploch zasažených těžbou nerostných surovin významným faktorem krajinotvorby.

Památky Muzea Rozhledny ZOO Sport Příroda Doly Průmyslové zóny Infocentra
Pěší trasa Cyklo trasa Běžkařská stopa Hipostezka Naučná stezka Ostatní